Pražské kulturní fórum 2023
Tento ročník se věnoval pozitivním dopadům a přesahu kultury a kulturních a kreativních odvětví do jiných oblastí. Konference ve dvou dnech svedla dohromady přes 300 účastníků z Prahy i regionů, a na kulturu se podívala optikou oblastí lidského zdraví, ekonomiky a životního prostředí.
V článku tým Kreativní Prahy přináší:
- úvod do tématu vnímání kultury coby investice,
- základní data a popis současného stavu kulturních a kreativních odvětví,
- a také výběr toho nejzásadnějšího, co na Pražském kulturním fóru zaznělo.
Pokud Vás zajímá, jaké další kroky byly podniknuty v oblastech, které si Pražské kulturní fórum vytyčilo, a na co se kulturní obec může už brzy těšit, neváhejte a pusťte se do čtení!
Kultura je investice
Že je kultura obohacující na duchu a umí člověku přinést hluboký prožitek není nic nového. Málo se ale mluví o jejích pozitivních přínosech na oblasti, které s kulturním jádrem zdánlivě nesouvisí. A právě proto se tým Kreativní Prahy, organizace hl. m. Prahy pro oblast strategického plánování v kultuře, rozhodl uspořádat konferenci, která otočila optiku, skrze kterou je kultura nahlížena nejčastěji - zábava, něco navíc, něco na potom. Během dvou dní v Divadle Archa z úst zahraničních i domácích odborníků z oblasti zdravotnictví, ekonomiky, politiky, městského plánování, inovací i kultury jasně zaznívalo, že kultura má své důležité místo v resortech, kde bychom její stopu nejspíš nehledali, a proto se do ní vyplatí investovat. Zaznělo, že kultura je investice, investice s vysokou návratností.
Proč je toto téma důležité vyzdvihnout právě nyní?
Svět, ve kterém žijeme, prochází závažnými krizemi. Jen v posledních letech se na nás podepsala několikaletá pandemie covidu, válka na Ukrajině, klimatická krize, a na všechny předchozí návazná ekonomická krize spojená s prohlubující se nedůvěrou a vyhrocujícími se emocemi prakticky ve všech úrovních společnosti. Abychom byli v České republice schopni reagovat na probíhající sociální, zelenou a digitální transformaci, musíme zahraniční trendy minimálně následovat, v lepším případě s nimi pak partnersky držet krok, nebo je dokonce pomáhat udávat. V tomto ohledu se nám v Evropě nyní naskýtá několik velkých příležitostí, v nichž se kumuluje lidská energie a ekonomický potenciál - Národní plán obnovy a jeho výzvy pro oblast kultury a kreativity, Evropské hlavní město kultury 2028 – České Budějovice, či konsorcium Evropského inovačního a technologického institutu pro kulturu a kreativitu, které má za cíl v následujících letech vybudovat celoevropskou strukturu na podporu kulturních a kreativních odvětví, zajistit jejich přesah do technologií, inovací a byznysu, a v konečném důsledku napomoci udržitelné, ekonomicky silné a soudržné Evropě.
A proto je téma “Kultura je investice” důležité právě nyní. Je nutné kulturu emancipovat, dát její diverzitě jednotný hlas skrze srozumitelnou platformu směrem k příslušným ministerstvům, naučit ji se za svá témata bít, a zvyknout si o ní mluvit jako o aktivu a přednosti. Souběžně je nutné změnit jazyk, kterým o kultuře mluvíme, způsob, jakým získáváme informace o jejích přínosech, jak tyto informace vyhodnocujeme a komunikujeme je mimo obor. Neznamená to nutně, že musíme kulturu a kulturní a kreativní odvětví obhajovat stejně jako jiné průmysly. Faktem ale je, že přínosy kultury dokáží efektivně komunikovat právě data a jednotná sdělení - speciálně pak těm, kteří o kultuře nejsou zvyklí uvažovat jako o hodnotě, nicméně o ní přímo či nepřímo rozhodují v těch nejvyšších patrech. Protože jedině tak se nám podaří si ji užít, jakož i využít její obrovský potenciál pro jednotlivce, společnost, ekonomiku i prostředí, ve kterém žijeme.
Přínosy kultury pro duševní i fyzické zdraví
Blok věnovaný duševnímu a fyzickému zdraví zahájila Rarita Zbranca, která iniciovala program Inner Space, mezinárodní iniciativu pro umění a wellbeing, včetně výroční konference, série pilotních intervencí, výzkumných projektů a návrhů politik na témata umění, zdraví a wellbeingu. Je koordinátorkou výzkumné iniciativy a zprávy o důkazech a politických doporučení pro Evropskou unii “Culture for Health”.
V zahraničním příspěvku zaznělo, že kultura má jedinečnou schopnost napomáhat duševnímu a fyzickému zdraví. Učí nás o světě, ukazuje nám, jak se připravit na nejrůznější životní situace - už řecké drama mělo tuto didaktickou funkci. Rarita Zbranca podotkla, že v rychle se proměňujícím světě plném megatrendů a krizí umí kultura člověka nasměrovat. Principy, které jsou kultuře vlastní, totiž zapojování několika různých mechanismů najednou (sociální angažovanost, různé kognitivní funkce, imaginace, informace, kreativita, fyzická aktivita, sebevyjádření), jsou totiž pro zvládání složitých problémů dneška přesně tím, co jedinec potřebuje.
Dále se zahraniční příspěvek věnoval datům a studiím v oblasti vlivu kultury na zdraví. Report Světové zdravotnické organizace z roku 2019 přinesl přehled a důkazy ze široké škály studií využívajících různé metodiky. Celkově tato zjištění prokázala, že kultura a umění ovlivňují duševní i fyzické zdraví. V rámci prevence bylo poukázáno na pozitivní sociální determinanty, podporu rozvoje dětí, podporu zdraví prospěšného chování, pomoc předcházení nemocem a pečující funkci. V rámci léčby pak report ukázal, že kultura a umění pomáhají lidem s duševními i jinými onemocněními zvládat složité a náročné životní situace, pomáhají v péči o osoby s akutními stavy, pomáhají při podpoře lidí s neurovývojovými a neurologickými onemocněními, nebo také podporují péči na konci života.
Ve Spojeném království i jiných evropských zemích je rozvinutý koncept “arts on prescription” či “social prescribing schemes”. Jedná se o spolupráci mezi sektorem zdravotnictví a kultury, kdy je ve vhodných případech pacientům “předepisována” kultura jako jeden z preventivních nástrojů. Návazně je ve Spojeném království prokázáno a daty podložena, že 1 libra vložená do těchto programů se navrátí jako 2,3 liber (return of investment). Celoevropsky je na prevenci nemocí v rámci resortu zdravotnictví věnováno pouze 2,8 % celkových rozpočtů na zdravotnictví. Posílení prevence, ve které hraje kultura zásadní roli, pak může napomoci ušetřit a následně efektivněji vynaložit obrovské sumy peněz.
Nakonec Rarita také zmínila, že je důležité nezapomínat na jednu z “nejkrásnějších” schopností, kterou kultura má, a to vytvářet a předávat smysl.
Na zahraniční vstup navazoval odborný panel v obsazení Kateřina Šedá (umělkyně), Vendula Ježková (manažerka vzdělávacích aktivit, Pražský inovační institut), Viktor Dočkal (dramaterapeut a spoluzakladatel Asociace dramaterapeutů), Daniel Krejcar (vedoucí klinický psycholog, Psychiatrická nemocnice Bohnice). Panel moderovala Hana Slívová z Českého rozhlasu.
Ekonomický dopad kultury
Blok věnovaný důležitosti kultury pro budoucnost české i evropské ekonomiky a jejímu postavení na trhu zahájil zahraničním vstupem Bernd Fesel, CEO znalostní a inovační komunity Kultura & kreativita při Evropském inovačním a technologickém institutu.
Zaznělo, že kulturní a kreativní odvětví jsou jedny z nejdynamičtěji se rozvíjejících. V Evropské unii se ve věkové skupině pod 30 let jedná o nejvýznamnějšího zaměstnavatele. KKO rovněž tvoří 4,4 % HDP EU - koneckonců můžeme po Evropě najít na 3 miliony malých a středních podniků, které zaměstnávají přes 9 milionů lidí, a jejich obrat činí 450 miliard eur. Bernd Fesel jako trefný příklad uvedl, že když se člověk ráno probudí, přečte si zprávy, poslechne si podcast nebo hudbu, oblékne si šaty, které někdo navrhl a vyrobil, cestuje do budovy, kterou někdo postavil dle návrhu architektů - možná je ta budova dokonce kulturním dědictvím, posadí se na židli, otevře počítač, komunikuje skrz multimediální technologie. A to vše jsou kulturní a kreativní odvětví. Bez nich v dnešním světě žít nemůžeme. A proto je potřeba těmto odvětvím věnovat pozornost - je v nich totiž obrovský potenciál a přidaná hodnota, na které může Evropa v budoucnosti stavět nejen ekonomicky.
Na zahraniční vstup navazoval odborný panel v obsazení Jakub Bakule (expert na kulturní a kreativní odvětví, Kreativní Praha, Pražský inovační institut), Radek Špicar (viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy), Martina Dlabajová (poslankyně, Evropský parlament). Panel moderoval Mario Kubaš z České televize.
Panelová diskuse byla věnována zejména jednotnému hlasu kultury a prosazování jejích zájmů. Jakub Bakule vysvětlil, že kulturní a kreativní sektor již má předchozí dobrou zkušenost se společným lobbyingem v rámci Národního plánu obnovy, kde dosáhl největšího zastoupení kultury v rámci celé EU. Současně se ukázalo, že se ziskem prostředků se již nepodařilo pokračovat ve spolupráci a komunikaci s Ministerstvem kultury. Výsledkem je snížení prostředků na kulturu a problematická implementace některých programů. Na začátku roku vyšlo najevo,, že stejná potřeba existuje i v regionech, kterým chybí efektivní komunikační kanály se státní správou pro oblasti kultury a kulturních a kreativních odvětví. Jakub Bakule do panelu přinesl myšlenku vytvoření Kulturní a kreativní federace, která by důležitý a diverzní sektor zastupovala a fungovala by jako lobbistická a podpůrná síť.
Protože Pražské kulturní fórum je mj. nástrojem praktického plánování, v měsících po Pražském kulturním fóru byly pro budoucí Kulturní a kreativní federaci ČR formulovány společné cíle, stanovy a bylo připraveno její ustavující shromáždění. Jedná se o naplnění konkrétních předsevzetí a přání sektoru, které díky Pražskému kulturnímu fóru vyšly na povrch. Samotné založení a začátek fungování Kulturní a kreativní federace jsou naplánovány na konec roku 2023.
Vliv kultury na prostředí, ve kterém žijeme
Poslední část Pražského kulturního fóra věnovanou vztahu kultury a fyzického prostředí zahájila ze zahraničí Malin Kock Hansen, designérka z norské designérské a architektonické státní kanceláře DOGA. Malin Kock Hansen v DOGA vede inovační program zapojování designérů a kreativců do řešení problémů měst, jehož cílem je vytváření udržitelných komunit po celém Norsku.
Malin Kock Hansen hned na začátek svého příspěvku uvedla, že čelíme komplikovaným a komplexním výzvám, které žádný obor či sektor nemůže vyřešit sám - demografické změny, udržitelnost, klimatická krize atd. Design-thinking, tedy aplikování metod, které jsou v kultuře a kulturních a kreativních odvětvích běžné (holistický přístup, inkluzivita, porozumění skrze empatii, definování toho správného problému, ideační fáze, prototypizace, testování, implementace, učení se z chyb, opakování), je pro řešení komplexních typů výzev velmi vhodný.
Na zahraniční vstup navazoval odborný panel v obsazení Rozálie Kašparová (architektka a urbanistka, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), Tomáš Vácha (inovační manažer mezinárodních projektů, Operátor ICT a ČVUT), Zora Jaurová (expertka na kulturní politiku a kreativní průmysly, Progresívne Slovensko).
Workshopy a pracovní stoly
V rámci Pražského kulturního fóra proběhla také 3 pracovní setkání na témata wellbeingu, městského prostředí a federace zastupující zájmy kulturních a kreativních odvětví napříč Českou republikou. Pracovních setkání se zúčastnily desítky vyzvaných profesionálů z řady oborů. Záměry workshopů, jejich průběh, výstupy a navazující kroky přinášíme v odstavcích níže.
Workshop Wellbeing
Workshop na téma Kultura - Mezioborová spolupráce - Duševní zdraví připravila a facilitovala Vendula Ježková z Pražského inovačního institutu.
Workshop New European Bauhaus (NEB)
Workshopu s tématem vlivu kultury na městské prostředí se ujali Tomáš Vácha z Operátora ICT a Michal Kuzmič z ČVUT.
Účastníci společně uvažovali nad tím, jak by mohly spolupráce, nové projekty a reálné zapojení kultury a kreativity do městského plánování v duchu inkluzivity, diverzity a estetické kvality vypadat, a jak lze kulturní principy propsat do fungování města.
Workshop k založení Kulturní a kreativní federace
Posledním z workshopů, které proběhly v rámci Pražského kulturního fóra, byl workshop k založení Kulturní a kreativní federace. Připravila ho Kreativní Praha a facilitován byl domácím Jakubem Bakulem a Petrem Peřinkou. Zúčastnilo se ho přes 40 vybraných profesionálů z oblasti kulturních a kreativních odvětví.
Cílem workshopu bylo jasně definovat model fungování zastřešující Kulturní a kreativní federace ČR, její hlavní priority pro další období a způsoby spolupráce s dalšími klíčovými hráči jako jsou kulturní asociace, konsorcium EIT Culture & Creativity, Hospodářská komora, Svaz průmyslu, Asociace krajů aj.
V dalších měsících po Pražském kulturním fóru pak byly podněty formulované na workshopu zpracovány do cílů, stanov, a byly podniknuty kroky k založení federace ke konci roku 2023.
Kudy dál?
Pokud Vám témata, která Kreativní Praha dlouhodobě zdvihá a reprezentuje, přijdou zajímavá a důležitá, spojte se s námi! Napište manažerce Pražského kulturního fóra Kristýně.
Záznamy z akce
- Záznam: Úvodní slovo
- Záznam z panelu Kultura je investice: Wellbeing
- Záznam z panelu Kultura je investice: Economy
- Záznam ze zahraničního rozhovoru s Berndem Feselem
- Záznam z panelu Kultura je investice: Environment
